neděle 6. prosince 2009
Parfém jako šperk
Některé flakonky vypadají jako klenoty, inu posuďte sami třeba na kvalitních parfémech....
neděle 10. května 2009
Nejdražší jsou diamantové šperky
Pokud si chceme takovýto šperk koupit, měli bychom vědět podle čeho se určuje jejich hodnota, tedy karáty, čirost, barva, výbrus.
Karát je jednotka hmotnosti diamantu. 1 karát = 0,2 gramu. Cena diamantu ovšem ovšem roste exponenciálně s počtem karátů, protože větší kameny jsou vzácnější.
Čirost (vnitřní čistota kamene) je stupeň vnitřních chyb, jako jsou cizí látky nebo prasklinky. Čiré diamanty jsou velmi vzácné. Jen 20% všech vytěžených diamantů je dostatečně čistých, aby mohly být použity k výrobě šperků.
Barva může cenu zvýšit anebo snížit. Žluté zabarvení cenu snižuje, růžové nebo modré naopak cenu řádně zvýší
Výbrus - to je umění a věda. Na něm závisí jak bude diamant odrážet světlo. Jsou stanovené poměry úhlů a délek tvaru, na který má být diamant vybroušený (Tolkowský kruhový tvar, baguette, marquise a jiné). Kvalitně vybroušený diamant se může zdát těžší, čistší a lépe zabarvený, než ve skutečnosti je.
Karát je jednotka hmotnosti diamantu. 1 karát = 0,2 gramu. Cena diamantu ovšem ovšem roste exponenciálně s počtem karátů, protože větší kameny jsou vzácnější.
Čirost (vnitřní čistota kamene) je stupeň vnitřních chyb, jako jsou cizí látky nebo prasklinky. Čiré diamanty jsou velmi vzácné. Jen 20% všech vytěžených diamantů je dostatečně čistých, aby mohly být použity k výrobě šperků.
Barva může cenu zvýšit anebo snížit. Žluté zabarvení cenu snižuje, růžové nebo modré naopak cenu řádně zvýší
Výbrus - to je umění a věda. Na něm závisí jak bude diamant odrážet světlo. Jsou stanovené poměry úhlů a délek tvaru, na který má být diamant vybroušený (Tolkowský kruhový tvar, baguette, marquise a jiné). Kvalitně vybroušený diamant se může zdát těžší, čistší a lépe zabarvený, než ve skutečnosti je.
neděle 29. března 2009
Boucheron Paris, to jsou luxusní šperky
Boucheron Paris je značka, která vyrábí vše od prstenů, náušnic, náhrdelníků, až po různé přívěšky. Tyto šperky jsou plné úžasných barev a jejich kombinací. Jednoduše pastva pro oči, ale bohužel i pro vaši peněženku. Více na www.boucheron.com
pátek 20. března 2009
Swarovski
Co se obvykle vybaví člověku, když slyší jméno Swarovski? Může to být logo firmy - půvabná labuť, mohou to být křišťálové korálky či muzeum Křišťálové světy ve Wattensu (The Swarovski Crystal Worlds). Málokomu však vytane na mysli malá česká vesnička v Jizerských horách - Jiřetín pod Bukovou (dříve Georgenthal, zal. 1670), kde se 24. 10. 1862 narodil v rodině brusiče F. A. Swarovského syn Daniel Swarovski. Pracoval v dílně svého otce a rád experimentoval s broušením skleněných kamenů - např. na ně aplikoval briliantový brus. Byl velmi technicky vynalézavý a pochopil, že brusy poháněné šlapáním nohou musí být nahrazeny něčím novým.
V roce 1892 zkonstruoval mechanický brus poháněný elektřinou z vodního zdroje, který si nechal pantentovat. Říčka Kamenice protékající Jiřetínem však byla příliš slabá, než aby ji bylo možné použít jako dostatečný zdroj elektrické energie. V roce 1895, v době svých 33 let, učinil Daniel Swarovski velké rozhodnutí. Přemístil své podnikání do Tyrolska, kde nedaleko Innsbruku, na březích dravé alpské řeky Inn, ve Wattens mohla nová firma konečně využít hydroelektřinu jako pohon pro hromadné broušení a leštění skleněných bižuterních kamenů. Proslulost firmy Swarovski rostla a vždy se opírala o vysokou kvalitu a inovace. Na vedení firmy se od r. 1911 podíleli i synové Daniela Swarovskeho - Wilhelm, Friedrich a Alfred. Od r. 1913 začala firma vyrábět i svůj vlastní křišťál. Byl to další významný mezník v historii firmy.
Snad na tomto místě stojí za zmínku vysvětlit pojem křišťál. Slovo samo pochází ze staré řečtiny (crystal), kde označovalo led. Tento výraz byl později používán také pro minerál, který se vyznačoval průzračnou bezbarvostí, optickou čistotou a značnou tvrdostí. Tento minerál bývá přesněji označován jako horský křišťál (rock crystal), aby se odlišil od křišťálu vyrobeného technologickým postupem. Ve sklářství se o křišťálu začalo hovořit až v době, kdy se sklářům konečně podařilo odstranit zelený nádech nejstarších vyráběných skel (což byl důsledek obsahu oxidu železa v píscích na výrobu skla). Sklo bez zeleného nádechu, zcela bezbarvé čiré sklo, se podařilo vyrobit nejprve v italském Muranu v 16. stol. Muranský křišťál však byl v důsledku svého chemického složení poměrně málo tvrdý, což neumožňovalo jeho rytí a broušení, tak obvyklé u horského křišťálu. Tento nedostatek se podařilo překonat českým sklářům, kteří na přelomu 16. a 17. stol. zdokonalili technologii sklářské výroby tak, že se český křišťál stal světovým pojmem.
Nové chemické složení křišťálového skla umožnilo jeho dokonalé broušení a rytí. Postupem doby se nejen v Čechách, ale i v Anglii a ve Francii zdokonaluje technologie výroby křišťálu o obsah oxidu olovnatého, který podstatným způsobem zvyšuje jeho optické vlastnosti. V současnosti se požaduje, aby vysokoolovnatý křišťál obsahoval nejméně 30 procent oxidu olovnatého, u olovnatého křišťálu minimálně 24 procent oxidu olovnatého. Křišťál musí splňovat rovněž vysoké požadavky na propustnost světla a dokonalou čistotu, tedy maximální homogenitu a absenci šlír. Swarovského křišťál je tak zářivý proto, že kromě skvělého brusu je vyroben s obsahem 32 procent oxidu olovnatého. V roce 1956 byla zářivost křišťálu ještě zdůrazněna novou povrchovou úpravou, která byla pod označením AURORA BOREALIS vyvinuta firmou Swarovski ve spolupráci s Christianem Diorem. Korálky s „AB“ úpravou, jak se ve zkratce říká, je velmi oblíbena dodnes.
V posledních letech se firma Swarovski vrací do Čech řadou svých obchodních aktivit. Jednou z nich jsou dodávky různorodých křišťálových korálků a šatonů českým bižuterním firmám. Spojení dokonalého křišťálu s tradiční fantazií českých bižuterních tvůrců dává vzniknout krásným vzorům náhrdelníků, náušnic, náramků a celých bižuterních souprav. Text: Marie Hérová (zdroj http://www.cokdyvpraze.cz/modules.php?name=Insertion&file=stories&sid=735)
V roce 1892 zkonstruoval mechanický brus poháněný elektřinou z vodního zdroje, který si nechal pantentovat. Říčka Kamenice protékající Jiřetínem však byla příliš slabá, než aby ji bylo možné použít jako dostatečný zdroj elektrické energie. V roce 1895, v době svých 33 let, učinil Daniel Swarovski velké rozhodnutí. Přemístil své podnikání do Tyrolska, kde nedaleko Innsbruku, na březích dravé alpské řeky Inn, ve Wattens mohla nová firma konečně využít hydroelektřinu jako pohon pro hromadné broušení a leštění skleněných bižuterních kamenů. Proslulost firmy Swarovski rostla a vždy se opírala o vysokou kvalitu a inovace. Na vedení firmy se od r. 1911 podíleli i synové Daniela Swarovskeho - Wilhelm, Friedrich a Alfred. Od r. 1913 začala firma vyrábět i svůj vlastní křišťál. Byl to další významný mezník v historii firmy.
Snad na tomto místě stojí za zmínku vysvětlit pojem křišťál. Slovo samo pochází ze staré řečtiny (crystal), kde označovalo led. Tento výraz byl později používán také pro minerál, který se vyznačoval průzračnou bezbarvostí, optickou čistotou a značnou tvrdostí. Tento minerál bývá přesněji označován jako horský křišťál (rock crystal), aby se odlišil od křišťálu vyrobeného technologickým postupem. Ve sklářství se o křišťálu začalo hovořit až v době, kdy se sklářům konečně podařilo odstranit zelený nádech nejstarších vyráběných skel (což byl důsledek obsahu oxidu železa v píscích na výrobu skla). Sklo bez zeleného nádechu, zcela bezbarvé čiré sklo, se podařilo vyrobit nejprve v italském Muranu v 16. stol. Muranský křišťál však byl v důsledku svého chemického složení poměrně málo tvrdý, což neumožňovalo jeho rytí a broušení, tak obvyklé u horského křišťálu. Tento nedostatek se podařilo překonat českým sklářům, kteří na přelomu 16. a 17. stol. zdokonalili technologii sklářské výroby tak, že se český křišťál stal světovým pojmem.
Nové chemické složení křišťálového skla umožnilo jeho dokonalé broušení a rytí. Postupem doby se nejen v Čechách, ale i v Anglii a ve Francii zdokonaluje technologie výroby křišťálu o obsah oxidu olovnatého, který podstatným způsobem zvyšuje jeho optické vlastnosti. V současnosti se požaduje, aby vysokoolovnatý křišťál obsahoval nejméně 30 procent oxidu olovnatého, u olovnatého křišťálu minimálně 24 procent oxidu olovnatého. Křišťál musí splňovat rovněž vysoké požadavky na propustnost světla a dokonalou čistotu, tedy maximální homogenitu a absenci šlír. Swarovského křišťál je tak zářivý proto, že kromě skvělého brusu je vyroben s obsahem 32 procent oxidu olovnatého. V roce 1956 byla zářivost křišťálu ještě zdůrazněna novou povrchovou úpravou, která byla pod označením AURORA BOREALIS vyvinuta firmou Swarovski ve spolupráci s Christianem Diorem. Korálky s „AB“ úpravou, jak se ve zkratce říká, je velmi oblíbena dodnes.
V posledních letech se firma Swarovski vrací do Čech řadou svých obchodních aktivit. Jednou z nich jsou dodávky různorodých křišťálových korálků a šatonů českým bižuterním firmám. Spojení dokonalého křišťálu s tradiční fantazií českých bižuterních tvůrců dává vzniknout krásným vzorům náhrdelníků, náušnic, náramků a celých bižuterních souprav. Text: Marie Hérová (zdroj http://www.cokdyvpraze.cz/modules.php?name=Insertion&file=stories&sid=735)
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)